Ahoj všichniii!!

Teda venku je už pěkná kosa, všichni jen smrkaj a kašlou… Uf, ještěže jsem auto a tohle se mi vyhýbá!! A ještě lepší je, že se chřipka vyhnula i mé poslední výherkyni Andrejce, jinak bych nemohla strávit tak bezva víkend. 🙂

Ája si mě vyzvedla v Českých Budějovicích a i s její ségrou jsme vyrazily směrem na Šumavu s cílem vyšlápnout na Poledník. Holky ale neodolaly a zastavily jsme předtím ještě na Modravě, kde jsme musely nutně udělat několik fotek, bylo krásně!! Holky ještě posvačily a pak už jsme se daly na cestu. Já jsem bohužel musela zůstat na parkovišti v Prášilech, a když mi pak Andrejka ukazovala fotky z vrcholu Poledníku, trošku jsem litovala, že jsem se tam také nemohla podívat. Ten výhled byl dechberoucí! Ani čtyřhodinový výšlap však holky moc neunavil, a tak se rozhodly, že ještě vyrazíme na Kašperk, abychom si společné chvíle užily co nejvíce. Tam už nám však počasí tolik nepřálo, byla mlha, kam jen jsme dohlédly. Nebylo vidět nic, a už vůbec ne Kašperk. Pak už jsme se tedy opravdu sebraly a jely zpátky do Budějovic. Holky si moc pochvalovaly jak můj vyhřívaný volant, tak sedačky – ty se totiž vážně hodily! No a v neposlední řadě byly nadšené, jak jednoduše se řídím a jak bezvadně držím v zatáčkách, což musím uznat, že je na Šumavě vážně žádoucí. 🙂

Sobota utekla jako blázen a bylo na čase vyrazit za dalšími, tentokrát nedělními, zážitky. A v ještě větší skupině: Andrejka, její ségra, její přítel a jejich čtyřnohý mazlík. Cíl cesty byl i v neděli jasný – rakouská rozhledna Moldaublick s výhledem na celou Lipenskou přehradu. Razítko z tohoto vrcholu bylo poslední, které Áje chybělo ke zdolání tzv. Šumavského Everestu. To je ale horalka. 🙂 Ještě před cílem jsme se však zastavili v Římově na přehradě, abych měla ještě další pěkné fotky. Cestou do Rakouska opět spadla mlha, a tak jsme se báli, že se bude opakovat stejná situace, jako v sobotu. Z výstupu však celá skupinka přišla absolutně nadšená, že tam bylo krásné sluníčko, výhled a po mlze ani památky. Měla jsem radost za ně!! 🙂 Zpátky se Andrejka rozhodla, že nechá ségru, aby si mě také užila. 🙂 Obě holky byly nadšené také z toho, jak mi ta zelená sluší, ale především, že parkování se mnou není absolutně žádný problém – veškeré nervy totiž přebírají mé parkovací kamery a ony mohly jen kroutit volantem. 🙂

 

Byl to absolutně bezvadný víkend, na který, stejně jako asi na všechny, budu strašně ráda a dlouho vzpomínat!

 

Děkuji celé posádce, ale teď už je zase na čase nabrat síly na další dobrodružství!!

 

Už se nemůžu dočkat 🙂

Vaše Katka ♥