Ahoj, všichni 🙂

Po minulých dvou víkendech, kdy jsem se podívala do jižních Čech a na Šumavu, mě tentokrát cesty zavedly do okolí Berouna a dále k povodí Vltavy. V pátek si mě vyzvedl pan František, a protože už se v tomto ročním období brzy stmívá, odjeli jsme na jeho chatu na Slapech, kde mě zaparkoval na zahradě a já šla brzy spát, neboť mě čekal náročný víkend.

V sobotu dopoledne jsem se ani nestihla ohřát a už jsem pelášila do Králova Dvora na zubní pohotovost, kde panu Františkovi museli spravit bolavý zub. Au, au…Upřímně si nedokážu představit, že by se mi někdo vrtal v předním nárazníku, natož ho třeba celý měnil. 😊 Oprava zubu se nakonec kvůli velkému počtu pacientů trochu protáhla, takže jsme během odpoledne stihli zajet jen na zámek Hořovice, který v minulosti sloužil jako tábor pro zajaté vojáky z italské fronty a po druhé světové válce byl na základě Benešových dekretů znárodněn. Protože jsme kvůli zubu museli trochu překopat naše víkendové plány, rozhodl pan František, že v neděli vstaneme o něco dřív a zkusíme stihnout vše, co jsme si na celý víkend naplánovali.

Brzké nedělní vstávání do tmy mi vůbec nevadilo, neboť mám na přední masce hodně světel…Víc, než bývá běžné u ostatních aut, takže vidím na cestu opravdu dobře. 😊 Po zhruba hodinové projížďce, kdy si pan František pochvaloval, jak dobře sedím na silnici, jsme dojeli na hrad Zvíkov, který byl hlavní zastávkou našeho nedělního plánu. Tato krásná památka leží na skalnatém kopci nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou a dle statistik je devátým nejnavštěvovanějším objektem ze třinácti kulturních památek v Jihočeském kraji. Upřímně, vůbec jsem se tomu nedivila a musím jen smeknout před staviteli, kteří tenkrát hrad Zvíkov na takovém strmém místě vybudovali.

Cestou z hradu jsme se podívali na hráz přehrady Orlík, která je její velkou dominantou a působí opravdu majestátním dojmem. Poté jsme pokračovali podél Vltavy do Klučenic, dále k přehradě Kamýk, až jsme náš „povltavský“ výlet zakončili u Žďákovského mostu. Tento most je největším ocelovým obloukovým mostem v ČR a musím říct, že jeho výška mě doslova vyrazila vzduch z mého předního ventilátoru. 😊 Ač jsem holka do terénu, takovou výšku jsem snad nikdy neviděla…Po návratu do Berouna jsme se ještě stavili na nákupu v OBI a pak už mě pan František pomalu vracel zpátky.

Musím říct, že povodí Vltavy se mi moc líbilo a kdybych byla obojživelník a venku tepleji, hned bych se zajela vykoupat. 😊 Jsem tedy zvědavá, kam se podívám příště.

Každopádně se budu těšit!

 Vaše Katka ♥